Na přelomu 19. a 20. století se loutkové divadlo hrálo v rodinách českých spisovatelů, herců,
výtvarníků, hudebníků, ale také v domácnostech tisíců
bezejmenných“ lidí. Papírové
divadélko i s malými loutkami,
dekoracemi, texty her a návody k provedení se totiž dalo koupit za nevelký peníz, a tak se rychle
stalo velmi oblíbeným dárkem. Brzy se začaly sériově vyrábět jak loutky, tak tištěné dekorace –
a to ne ledasjaké!
Navrhovali je totiž prvotřídní čeští výtvarníci: Mikoláš Aleš,
František Kysela, Karel Štapfer a další.
A co vy, nemáte náhodou na půdě také takové divadélko?
Ve výstavě uvidíte také loutky
vyrobené v nejvýznamnější
prvorepublikové loutkářské firmě, kterou vedl Antonín Münzberg.
